Je to parádní učení, ponaučte se z toho-dá vám to víc, než kdejaká učebnice. To život vás učí a lidi v něm, ne škola. Z vaší mentality se postupně stává emoční pláštěnka, po které to dříve, nebo později steče. Jen zkušenost barvy deště dělají vaši pláštěnku voděodolnější. Važte si toho. Nelituju se, odpouštim sobě i ostatním.
Tenhle měsíc jsem byla společensky odmítnuta, přišla o kamaráda, nechala si ztratit vyplněnou přihlášku na Erasmus, nedostala několik zápočtů, dostala padáka v práci, ztratila občanku, pohádala se s mámou, propásla přijímačky...
Všechno jsem to vstřebala, nyní všechno měním v páru, která se určitě vypaří. Měním ji tak, že si dám dort, s profesory, co mi nedali zápočet vtipkuju, usmívám se na barmanské povaleče v Cafedu a vychutnám si jarní závitky na vietnamském festivalu.
Fakt to není tak hrozný. Jsme přece zdraví a o to gou. Takže díky všem, co se podíleli na tomto príma měsíci, jsem Vám moc vděčná za tuhle zkušenost.
Tak a jdu se škrábat zpátky na nohy :-)