Média a Marilyn Monroe měli mezi sebou velice úzký vztah. Média ji potřebovala, kvůli poptávce a tlaku diváků. Marilyn média potřebovala k tomu, aby mohla zůstat Marilyn Monroe a ne Normou Jeane- vážila si jich, potřebovala jejich pozornost, za kterou se poté mohla odměnit, už kvůli tomu, že jí vdechly život a image napříč její celoživotní filmovou kariérou. Fotografie, rádio, film, reklama, noviny, časopisy- to vše ovlivnilo život Marilyn a pohled na americkou filmovou kulturu.
Bulvár je hlavním čerpající zdrojem, který tankoval veškeré senzace o Marilyn- rozebíral její historii, nahé fotky, plastickou operaci (zvětšení brady), aktuální vztahy a milence, jako obrovskou senzaci zamixované se smyšlenými informacemi. První článek vyšel z týdeníku TIMES s názvem: “Something for the boys”- Něco pro hochy. Poté Sunday Mirror ji s odlehčením kritizoval bulvárním článekm s titulkem “Kdo potřebuje talent, když je tu Marilyn”. V té době se také rozvíjel fenomén fanouškovství a bez současných médií by celebrita neexistovala. Lidé jsou fascinováni osobností, která je médii prezentovaná něčím nadprůměrným, čemu ostatní věří- jde o velice psychologickou instatní společenskou záležitost. Fenomén celebrity se měnil napříč generacemi, avšak ve 20. letech to stále byl člověk, který si svůj podíl na slávě musel odřít dlouhodobou prací a nadprůměrným výkonem, který byl poté oceněn náležitým potleskem. Marilyn byla patřičně ovlivněna hned v dětství, kdy její maminka i babička byly poškozeny mentální poruchou (co poté bulvární tisk vynesl na povrch). Její láska k filmu začala již v dětství, kdy ji její matka každý čtvrtek brávala do kina- sama pracovala ve filmovém ateliéru. Poté co si její matka našla přítele, který měl celou rodinu zajistit především finančně- Marilyn prohlásila, že ji jako dítě sexuálně obtěžoval. Poté zůstala sama v sirotčinci a aby tam nemusela být dlouho, provdala se v 16 letech za souseda-pilota. Pracovala v továrně na padáky, kde si ji poprvé všiml fotograf David Connover a nafotil s ní experimentální snímky, ve kterých byl “přirozený potenciál”. Poté, co absolvovala několik miniaturních rolí v béčkových filmech, ve zlaté éře rádia, měli posluchači možnost ji zaslechnout v rádiové show: “Statement in full in Hollywood”- který vypisoval scénáře komedijní, dramatické i hudební. Mezi její první dramatické role byla součástí kontraktu s Twentietch Century Fox: Neobtěžuj se klepáním, kde hraje vyšinutou chůvu. Po výkonu v tomto filmu, diváci vyvinuli na produkci určitý tlak a dožadovali se dalších filmů s Marilyn. Kontrakt s Twentieth Century Fox nevyšel, tak Marilyn zakusila půlroční kontrakt s Columbia Pictrues, avšak ani to ji dostatečně neuživilo, jelikož smlouva opětovně nebyla prodloužena. Na úkor zoufalství a hladu se podvolila za 50 dolarů zapózovat pro erotický kalendář a lechtivý film- který byl poté prodán za 900dolarů. Vše se k lepšímu obrátilo, jakmile Marilyn opět navštívila další filmový casting k Love Happy a byla objevena Johnny Hydem, který si ji nejen chtěl vzít (a ona odmítla), ale dokopal ji zpět k Twentietch Century Fox, kde dostala roli ve filmu “All about Eve” i na úkor nenávisti producenta Dannyho Zanucka. Marilyn měla nespočet aférek a milenců avšak jen pár mužů si získalo její srdce. Její první manžel byl v té době jeden z nejslavnějších sportovců, baseballista za Yankees- Joe DiMaggio. Pocházel ze Sicílie a byl chronicky žárlivý. Na žárlivosti se rozpadlo poté i jejich manželství, jakmile Marilyn podstoupila scénu ofouknutí nad větrným kanálem a její sukně se zvedne až ke krku a odhalí její nohy. Další z milovaných mužů byl dramatik Arthur Miller- intelektuál, se kterým se Marilyn cítila velmi šťastná, spokojená a zakořeněná. Po pěti letech objevila jeho deník, kde jejich manželství lituje a kritizuje její povahu, jako nevyzpitatelnou a arogantní hvězdičku, která neví, co chce. Největší aférka propukla, jakmile se jednalo o Johna Fitzgeralda Kennedyho- nadcházejícího prezidenta USA. Marilyn se do něj zamilovala a nebrala všanc okolnosti a jednala impulzivně (zpívání Všechno Nejlepší k narozeninám v Covent Garden). Kauza, která se jednala Kennedyů (JFK a Bobbyho) je stále projednávána a diskutována. Nikde neexistují řádné materiální důkazy, že by Marilyn s těmito muži něco měla- avšak několikrát to potvrdili lidé, pohybující se v jejich okolí. Kennedymu bylo zakázáno se stýkat s milenkami- učinil by tak celostátní skandál, stejně tak Marilyn. Marilyn byla prý milenkou Bobbyho i Johna zároveň, avšak údajně její srdce patřilo Johnnymu- zaslepena láskou se již viděla jako další První dáma v Bílém Domě. Edgar Hoover vydal příkaz cenzury k tomu, aby se nikde na veřejnosti neobjevily žádné fotografie Kennedyho ve společnosti Marilyn a naopak. Jackie Kennedyová (manželka JFK) mezitím byla podplacena Johnnyho otcem, aby se s ním nerozváděla a nespustila tím obrovský poprask. Další nebezpečí proudilo ze strany “Rat Pack” spolek, kde působili jak oba Kennedyové, tak Peter Lawford, Frank Sinatra a další...tam se snažili Marilyn přinutit k zapomnění na Johna a na povrch vychází další krátkodobá aférka, tentokrát Monroe se Sinatrou. Monroe se dostala do problémů, jakmile začala sympatizovat s mexicky levicově orientovanými aktivisty- od té doby byla odposlouchávana (McCarthismus). Blížící konec byl jasný, při okamžitém vyhazovu z Twentieth Century Fox, kvůli jejím pozdním příchodům, či neobjevení se na place vůbec. Po kauze Kenendyů a zpřetrhání kontaktu s nimi, se dostala do těžké deprese a požadovala více prášků. U svého psychiatra Greeneye byla dokonce již na několik dní ubytovaná. Měla sebedestruktivní stavy, kdy se chtěla oblékat stále laciněji a používala mnohem více make upu. Média dodnes spekulují o její smrti- několik lidí se domnívá, že určitě nešlo o sebevraždu a předávkování se z léků, avšak o mafii, či že smrt dokonce zavinil Johnnyho bratr, Bobby Kennedy. Noviny přetékaly články a různými teoriemi, avšak dodnes je velice obtížné dopátrat se pravdivých a jasných informací. Jejího pohřbu se nesměl zúčastnit nikdo z filmového showbusinessu. 21. století neustále čerpá z Marilyn a její image legendární ikony- neustále vydělává i po její smrti. Možná je to právě její život a krása, která je neustále obdivována, než spíše její herecký talent. Každopádně je dodnes inspirací pro média, která těží z její múzy a inspirace. |