Do Berlína se jezdí, když je vám zkrátka na nic. Nic se vám nevede, karma pořádně řádí a vy máte pocit, že se doslova v té špatné náladě koupete, jak ve vířivce. Za těchto okolností jsem tam přesně jela-protože už od začátku jsem věděla, že i když mám špatnou náladu, Berlín tohle nezajímá. Víkend tady byl jako jedno velké objetí a probírací facka po ránu navzájem.
A kam chodit na architektonický zážitek v Berlíně? Na TV věž zapomeňte, je to jen kus betonu, kde mají šíleně drahé večeře a existují lepší místa s výhledem na Berlín. Ta naše, Žižkovská má alespoň miminkovský nápad.
Určitě zajděte mrknout na Reichstag-obrovský dóm, kde se pořádají nejen koncerty a svatby-propracování sloupů a okolních soch je úžasné.
Brandenburger Tor- známá brána, jedna z nejhlavnějších turistických záležitostí, je pořád ta, kterou stojí za to vidět. Nejde spíš jak o její architekturu, jako o její historii a princip rozdělení západních a východních světů- mohla to být brána svobody, či útisku zároveň.
Pak je tu Holocaust Mahnmal-památník holocaustu. Vůbec do toho místa nepatří, a právě proto, nabírá ještě víc na svém významu.2711 šedých kvádrů splňuje funkci, kterou má zastávat vzpomínka na zvěrstva během 2. světové války. Podlaha se zde nepravidelně zvedá, abyste měli možnost poznat "chůzi nejistoty", stejně tak jako vysoké kvádry, přes které nelze vidět. Architektem je Peter Eisenman.
Potsdamer Platz už je víc o kancelářích, avšak moderních budov není nikdy dost. Rozhodně si nepřipadáte, jako v Evropě. Jedná se o jedno z nejpopulárnějších náměstí, protože symbolizuje právě rozvoj moderní části Berlína, která vyrostla doslova z ničeho.
Tiegarten stojí za to vidět, jen pokud máte namířeno určitým směrem, kde ho omylem potkáte. Takových sloupů je spousta, v Paříži je jich několik. Jedná se pouze o sloup vítězství uprostřed kruháče-niiiic moooc...
Pokud budete mít historie plné zuby, rozhodně se zajděte mrknout na Bundeskanzleramt. Je blízko hlavního nádraží, vedle jsou otevřené pláže s bary u řeky. Na tomhle místě pracuje vláda. V roce 2001 se zde zabydleli a architektonický moderní úkaz popisují jako "geniální"-foto 16-18 ze zdola.
Další se pořádal hned vedle muzea-v místě zvaném Museumsinsel. Pokud máte rádi pouliční obrázky, tohle je vaše místo. Najdete tu zde jak portréty slavných osobností, tak krásná zátiší akrylického znázornění Alexanderplatz, tak i jakési prapodivné pokusy o (snad?) kubismus...
Na blešáky, tedy Flohmarkt jedině v Mauerparku. Najdete tu zde ještě větší krámy, než na blešáku v Kolbence. Rozhodně je to zážitek, každý krámek odráží osobnost prodejce. Vůbec vás poté nepřekvapí, když za pultem stojí milý starší pán a kolem sebe má rozvěšené rudé spodní prádlo.
Potom to jsou různé hudební akce a fesťáky. My narazili na karneval v ulicích. Nic takového jsem v životě neviděla. Kompletně celá křižovatka a cca 5 km dlouhé ulice byli bez provozu a zaplněné náklaďáčky. Každý z náklaďáčků v sobě vezl určitý styl hudby a za ním pochodovali hudební nadšenci, opití mojitem z vedlejších stánků. Neuvěřitelná atmosféra a neskutečně přátelští lidi. Rozmanitost, co se týká berlínských obyvatel nezná mezí a přesto si všichni užívali stejnou hudbu.
Pokud vás nebude úplně nejvíc tlačit čas- mrkněte do ZOO, není to žádná extra pecka, ale jsou zde zvířátka, které v Tróji nemáme.
Dále dodatkově pro zámecké fandy- Charlottenburg Palace s krásným jezírkem, kde potkáte agresivní labutě. A pro surrealistické fandy- muzeum Salvadora Dalího- rozteklé hodiny nehledejte, ani Sen způsobený letem včely okolo granátového jablko 30 sekund před procitnutím, avšak ilustrace do dětských pohádek. Po shlédnutí Alenky v říši divů od Dalího, jsem nemohla následující noc usnout. A na závěr bych vás ráda poslala do Viktoriaparku- jeden z mála vyvýšených bodů v Berlíně, protože je to jinak jedna velká placka :-)