Cože? Co to plácám? Jo, člověk, když dokáže být v euforii dokáže plácat, vymýšlet si,fantazírovat...to je snad to nejhorší. Jenomže něco na tom pravdy bude, že ráno je moudřejší večera, bum prásk!!! Hlava z obláčků padá tvrdě na zem....do bahna, hovínek a odpadků. A pak když se nedostaví ani jedna z fantazií, co přes večer nás tak oklamaly a očarovaly, svět se začne mračet a bručet.
Návod na to není, proto Vám chlapci moji milí, zlatí a milovaní oznamuji, že bez Vás by to byla hrozná nuda na tom světě, ale nejsme hračky na hraní, proto si to v těch kebulkách urovnejte, máme Vás opravdu rády! Není třeba si o tom promlouvat, stačí zajít na jedno....:-)