Plesová sezóna je oficiálně u konce. A předtím, než abych ji začala, skončila jsem s plesováním i s touto sezónou v Obecním domě na Náměstí Republiky.
Nikdy jsem v Obecním domě nebyla a byla to vyloženě zvědavost a touha podívat se na vnitřní prostory, než o zážitek z plesu jako takový. Jakmile jsme vstoupily, začala jsem se drbat na hlavě. Né, že bych měla mini šaty, ale společnost na plese byla oblečena do rób, které vypadaly, že byly ušity jen pro tuto akci. To se snad zbláznily? Každá pátá slečna mi přišla, že se chtěla vrátit do svých let, kdy maturovala a za každou cenu chtěla vyčnívat z davu svých (vlastně stejně oblečených) spolužaček.
Všude se točili sponzoři, diskuze a další business talky. To mě nebavilo. S kamarádkou jsme si užívaly nádhernou práci architektů a vymazlených interiérů. Všichni se tváří tak něják maskovitě a byla zde cítit jakási lehká neupřímnost s kombinací podivného vděku. Přišly jsme v 9 hodin večer a odešly v půl 11. Děkujeme Vám, ale tohle nám stačilo. Nambubané Mattonkou jsme se odkývaly ladnou chůzí punkerek domů a věděly, že to tak má být správně. Tady jsme neměly, co dělat.