Konečně si začínám pořádně uvědomovat svojí situaci v cizí zemi. Dostávám se pomalu, ale jistě do stereotypního kola v druhém týdnu. A takhle se ze mě stává holandská studentka:
Španělština mi končí až v 6 večer, takže celý den je kompletně zabitý a ne příliš produktivní, jak by se od pondělí očekávalo.
DEN DEVATÝ: Hodina filozofie. Nás profesor je bývalý holandský ministr a automaticky se každá půl hodina této lekce stává zajímavější. SPolečně ve třídě vyvíjíme různé diskuze a názory, no...mám další oblíbený předmět !
Odpoledne začal hon na nejdražší učebnice a knížky , které jsem kdy mohla mít. Ale většina alespoň vypadá, že bude mít hodnotu i v budoucnu.
Našli jsme příjemnou hospodu, kde točí několik místních ale I zahraničních piv. V menu jakoby zářilo jméno Budvar-no, jak Budvar, tak Heineken (šťávu s pčíchutí piva), jsem opravdu přehlédla a dala si pivní nápoj, který nesl název "Redhead", ehmmm.
No, stačila mi piva dvě, pak si dala na ulici turecký (vynika-jící) falafel a poznala jsem, že je čas jít domů. Ale nebylo to špatný, ale vždy poznáte, když vase energie ve vedení konverzace je na pokraji sil a přirozenosti.
DEN JEDENÁCTÝ: Vždy ráno vlastně poznáte, co s vámi ten alkohol udělá, a ne během večera...zajímavé. Absolutně neproduktivně jsem doušourala svých dennodenních 6 kilometrů pěšky do školy. Samozřejmě, že na mé druhé nejoblíbenější hodině-Consumer Behaviour po nás profesor chtěl skupinový projekt, kde budeme marketingově hodnotit a prezentovat nový model auta, speciálně upravený pro ženy. Měla jsem štěstí, že v našem týmu jsem byla jediná žena. A musím říct, že takových nápadů v jedné hodině jsem dlouho neměla :-). Odpoledne jsem si potřebovala nutně promastit žaludek a v centru Haagu dělají ty nejlepší hranolky s organickou majonézou!!!
Po pláži všichni vyhlásili hladovou krizi. Vykročili jsme směr FOOD TRUCK FESTIVAL, tedy festival pouličních jídel, která se prodávají z malých náklaďáčků. Byl to velký zážitek a samozřejmě jsem neváhala ochutnat pořádný curry wurst, tak svou první ústřici- čerstvě vytaženou z moře. Atmosféra byla parádní. Z traktoru hrál DJ z vinylových desek, samé vykopávky z padesátých let.
DEN ČTRNÁCTÝ: Fajn, takže nevim, co bych mohla bez notebooku do školy dělat. Docela mě mrzelo, že si nemůžu po ránu přečíst zprávy a nechtěla jsem se vracet k telefonu. Každopádně v neděli jsem si naplánovala výlet do vedlejšího města-Delft, kam se dá dojet tramvají. Zajela jsem si tam do Ikey, kde jsem ulovila parádní prostěradlo a lampičku (v pokoji jsem skoro už oslepla, jak tam vůbec není vidět).
A mám další problém. Mé balkonové dveře jsou již od začátku rozbité a nemám v pokoji žádné okno- v noci se často budím s pocitem úzkosti, že možná umřu udušením bez kyslíku. Achjo.